Česká společnost ornitologická

Jak ukázaly studie využívající radaru a radiotelemetrie, nehnízdící rorýsi obecní (Apus apus) spí na hnízdištích v letu. Totéž se předpokládá i pro jejich nocování na afrických zimovištích. Pokud by to byla pravda, rorýsi obecní by trávili celkem asi 9 měsíců v roce bez přestávky ve vzduchu. Ve skutečnosti ale existuje jen málo přímých pozorování rorýsů obecných nocujících v letu nad africkým kontinentem a o způsobu spánku jiných druhů rorýsů máme rovněž jen kusé zprávy.

Jednoho srpnového dne Jan Holmgren náhodou pozoroval na své zahradě v jižním Švédsku rorýse spícího na stromě. Po dvou letech se s dalším takto odpočívajícím rorýsem setkal znovu. To ho zaujalo – i začal rorýse systematicky sledovat, rovněž bedlivě studoval literaturu a oslovil taktéž ornitology výzvou v několika časopisech.


Rorýs obecný (Apus apus) - foto: Josef Hlásek

Na velmi malém území (300 x 300 m) v srpnu 1982–2000 autor pozoroval celkem 118 nocujících rorýsů (55 na stromech různých druhů, 63 na příhradovém stožáru). 230 dalších rorýsů naletovalo za soumraku na stromy nebo stožáry a tito ptáci pravděpodobně také spali obdobným způsobem mimo sledované území. Ptáci přenocovali na stromech tak, že se prsty drželi listí, jejich těla se zpravidla opírala o listoví, v několika případech viseli volně, držíce se pouze jednoho listu. Počet takto spících rorýsů byl vyšší v letech s nízkými srpnovými teplotami a výskyt tohoto chování koreloval s místní teplotou ve večerních hodinách. U 39 nocujících ptáků se podařilo určit stáří – 38 z nich bylo mladých. Příčinou nízkého počtu publikovaných pozorování rorýsů obecných spících v korunách stromů je patrně velmi krátké období za soumraku, kdy se ptáci ukládají ke spánku. Za rozbřesku se rorýsi budí a záhy odlétají (pokud prší, někteří se ještě zdrží: 80 min. – 2 hod. po východu slunce).

Poměrně vysoký počet pozorování na velmi malém území a pravidelnost tohoto jevu naznačuje, že se toto chování u rorýse obecného vyskytuje mnohem častěji, než by se mohlo zdát na základě publikovaných prací. Nocování v korunách stromů je pravděpodobně důležitou adaptací tohoto druhu na přečkání nepříznivého počasí – zvláště u tohoročních táhnoucích ptáků – a nelze vyloučit, že je široce rozšířeno i u jiných druhů rorýsů tribu Apodini.

Pro zajímavost – první prací, kterou autor cituje, je pozorování rorýsa sedícího na topolu A. Hauptvoglem 1. srpna 1893 u obce Povrly v severních Čechách. Nemáte náhodou ve svém ornitologickém zápisníku nějaké podobné neobvyklé pozorování?

Petr Procházka

Podle:
Holmgren J., 2004: Roosting in tree foliage by Common Swifts Apus apus. Ibis 146: 404–416.

Počet názorů: 2

Reakce čtenářů

bez předmětu (jura) 22.02.2005, 16:12

Rorysi v srpnu? (Mirek) 30.12.2004, 21:50