Zde se nacházíte: Home > Věda a výzkum
Podkategorie:

Článek: Jak správně přikrmovat ptáky

Listí už dávno zežloutlo, dny se krátí a noční teploty občas klesající pod bod mrazu nás nenechávají na pochybách, že zima se neodvratně blíží. To je pro mnohé z nás podnětem k vytažení krmítka ze sklepa. Krmíme ale ptáky správně? A je to vůbec vhodné?

Krmit či nekrmit?

V zimě nastávají v našich zeměpisných šířkách podmínky, které značně ztěžují přežití stálých druhů. Dlouhodobě nízké teploty zvyšují nároky na termoregulaci. Čím je ptačí tělo menší, tím rychleji ztrácí teplo, a proto potřebuje více energie, aby dokázalo udržet stálou teplotu. Získávání potravy navíc komplikuje sněhová pokrývka, zmrzlá půda a krátká délka dne, během něhož ji mohou ptáci shánět. Pro přežití dlouhé a mrazivé noci je nutné vytvořit si dostatečné tukové zásoby. Není to však věc jednoduchá. Aby získali dostatek potravy, musí např. modřinky jejímu shánění věnovat 85 % dne a takový kos musí nasbírat dvakrát tolik bobulí, kolik sám váží.

Nejrozšířenějším způsobem přikrmování jsou zřejmě klasická dřevěná krmítka. Základna má být dostatečně prostorná, aby se na ní ptáci netísnili. Výhodou je stříška chránící potravu před vlhkostí a zvýšený okraj zabraňující vypadávání krmiva a jeho rozfoukání větrem. V rozích krmítka ponecháme mezery pro odtok vody. Foto: N. Blake (rspb-images.com)


Je to už několik století, co nás lidi napadlo, že bychom mohli ptáky v těžkých časech podpořit. Velký rozmach přikrmování se datuje od 19. století a např. ve Velké Británii dnes přikrmuje 75 % domácností, často po celý rok. Takto rozšířený zdroj potravy již získává na významnosti a může nejen zvyšovat pravděpodobnost přežití přezimujících populací, ale také ovlivňovat průběh hnízdění. Pravidelně přikrmovaní ptáci hnízdí dříve a mají vyšší hnízdní úspěšnost. Právě tato zjištění vyvolávají otázky, jaké následky mohou mít umělé zásahy do životního cyklu ptáků v delší časové perspektivě, a je-li vůbec na místě, abychom ptáky přikrmovali.


Při procházce kolem nezamrzlé řeky můžeme přikrmovat také vodní ptáky. Racky, labutě a kachny krmíme kousky nesoleného měkkého pečiva a chleba. Je-li pečivo již ztvrdlé, raději je předem navlhčíme. Foto I. Mikšík


Domníváme se, že pokud se budeme držet několika zásad, můžeme našim ptákům přikrmováním významně pomoci. Doporučujeme však krmit pouze od listopadu do konce března, po zbytek roku si ptáci potravu snadno najdou sami. Musíme mít také na paměti, že umístěním krmítka na svou zahradu na sebe bereme velkou zodpovědnost. Ptáci tvoří tukové zásoby především v druhé části dne. Při rozhodování, kde se před nocí nakrmit, počítají pravděpodobně také s naším krmítkem a pokud v něm bude potrava chybět, může být již pozdě shánět ji někde jinde. Pokud se tedy rozhodneme ptáky přikrmovat, měli bychom to dělat pravidelně a poskytovat stále přibližně stejné množství potravy.


K výrobě tukových směsí můžeme použít řadu přísad a plnit jimi nejrůznější „nosiče“ jako je polovina kokosového ořechu, obrácený květináč, síťky, dřevěné špalky či šišky (viz Recepty). Foto: Z. Vermouzek


Kam s krmítkem?

Jak má krmítko vypadat, ukazují obrázky. Kam ho ale umístit? Můžeme jej buď zavěsit, nebo připevnit na stabilní podstavec, vysoký alespoň 1,5 m. Vždy by mělo stát na otevřeném, dobře přehledném místě, vzdáleném alespoň 2 m od keřů či stromů, aby nebylo snadno dostupné predátorům. Umístíme-li krmítko na strom, zavěsíme ho raději na větev než na kmen stromu. Krmítko také nikdy nedáváme do blízkosti nechráněné skleněné plochy, do které by mohli ptáci narazit. Vždy pamatujeme na to, aby krmné místo zůstávalo v čistotě. Pravidelně odstraňujeme ptačí trus, slupky semínek a případné kazící se zbytky.


V zahraničí jsou běžné závěsné plastové tuby, dostupné v poslední době i u nás. Pestrou společnost na těchto krmítkách tvoří především ptáci sbírající potravu na větvičkách a spodní straně listů jako jsou sýkory nebo čížci. Navštěvují je také brhlíci a strakapoudi, kteří se obratně pohybují po kmenech stromů. Foto: N. Blake (rspb-images.com)


Co do krmítka patří a co ne

Nejběžnějším krmivem jsou směsi olejnatých semen (slunečnice, mák, proso, lněné a konopné semeno, řepka), lákající především zrnožravé ptáky. Výhodně je nakoupíme např. v zahradnictví, ale slunečnici si lehce vypěstujeme i na vlastní zahradě či balkóně. Ptákům pak můžeme nabídnout celá plodenství a sledovat, jak jednotlivá semínka dobývají. Nabídku můžeme zpestřit nasekanými vlašskými či lískovými ořechy. Drozdovitým ptákům předkládáme různé druhy bobulovin (jeřabiny, šípky, plody hlohu či bezu černého), ale i jablka (celé plody i pokrájené sušené křížaly) nebo rozinky. Bobuloviny můžeme nasbírat při podzimní procházce a doma je zmrazit či naopak usušit, pak je před podáním znovu namočíme. V tomto výčtu nesmíme zapomenout na tradiční lůj, vždyť sýkorkám ho před okno věšely už naše babičky. Lůj neboli živočišný tuk získáme nejčastěji hovězí, ale i skopový, použitelný je také tuk králičí. Naopak vepřové sádlo ptáci dobře nepřijímají. Využijeme i rostlinné oleje ve formě tzv. ztužených pokrmových tuků bílé barvy (nikoliv margaríny!), které jsou lépe stravitelné, obsahují méně nasycených mastných kyselin a více vitamínů.


Samosypná krmítka jsou díky velké zásobě potravy vhodná do míst, která nenavštěvujeme každý den, např. zahrady u chalup. Pokud vyrobíme krmítko dostatečně velké, vydrží potrava i několik týdnů a přitom bude v suchu a chráněná před větrem. Automatické dávkování zajišťuje prkénko či deska z průhledného plastu, šikmo postavená na vyčnívajících vrutech asi 2 cm nad základnou a nahoře opřená o lištu. Foto: Z. Vermouzek


Chceme-li krmit kuchyňskými zbytky, musíme pečlivě vybírat, abychom ptákům neublížili! Vyvarujeme se slaných, kořeněných, uzených a plesnivějících či jinak zkažených potravin včetně přepáleného tuku. Neuvařená rýže, sušený kokos a těstoviny v trávicím traktu ptáků nabobtnají a můžou vést až k úhynu! Kousky tvrdého nesoleného pečiva a chleba musíme nejdříve namočit, než je položíme na krmítko. Z našeho jídelníčku můžeme ptákům nabídnout např. ovesné vločky, strouhanou mrkev, tvaroh či tvrdý sýr, kousky masa nebo vařených brambor a rýži, ale pouze nebyla-li vařena s kořením. Řadu ptáků také potěší odřezky ze slaniny či masa nakrájené na drobné kousky. Máme-li chuť si s přípravou krmení více pohrát, máme k dispozici celou kuchařku receptů (viz Literatura a Recepty).


Abychom přilákali co nejvíce druhů, myslíme i na ty, které se rády krmí na zemi, jako je tento zvonek zelený. Nejjednodušším způsobem jejich přikrmování je pohodit pár hrstí semínek na přehledném místě. Nevýhodou je, že na zásyp prší a sněží. Řešením může být šikmá stříška. I pak ale na jaře zůstávají v trávníku stopy. Foto: T. Bělka


Zimní přikrmování představuje nejen pomocnou ruku podanou ptákům z naší strany, ale i my na oplátku získáváme. Přináší nám dnes tak vzácný blízký kontakt s přírodou, umožňuje nám pozorováním pronikat do tajů ptačího chování a leckdy teprve na krmítku spatříme druh, o kterém jsme ani netušili, že může zavítat do naší zahrady.


Lepším řešením než zásyp je zemní krmítko. Pro snadnou údržbu je výhodná vnitřní odnímatelná část (jakýsi tác), který můžeme snadno vyčistit. Oblíbí si ho např. kosi, drozdi nebo pěvušky. Foto: N. Blake (rspb-images.com)


Literatura:
V češtině dosud nevyšla specializovaná literatura, v knihovně ČSO si však můžete půjčit tituly, ze kterých jsme čerpali i v tomto článku.
Burton, Robert (2003): Birdfeeder guide. Dorling Kindersley London. Ve spolupráci s RSPB.
Golley, Mark (2006): Cooking for birds. Fun recipes to entice birds to your garden. New Holland London.


Zavěsíme-li předchozí typ několik centimetrů nad zemí, poskytneme příležitost klidně se nakrmit plašším druhům ptáků, jako jsou pěnkavy, jíkavci, stehlíci či hýlové, kteří si netroufají krmit se společně s drozdovitými ptáky. Foto: N. Blake (rspb-images.com)


Recepty

Šišková pochoutka

Borové šišky mají tvar, který přímo volá po tom, abyste ho využili! Až půjdete příště na procházku, najděte ty největší borové šišky a ukuchtěte ptákům jednoduchou a rychlou pochoutku.




Potřebujete:


  • 4 a půl hrnku loje nebo ztuženého rostlinného tuku
  • 1 hrnek tvrdého rozdrobeného chleba (nejlépe celozrnného)
  • půl hrnku vyloupaných slunečnicových semínek
  • půl hrnku prosa
  • čtvrt hrnku rozinek (nebo např. nadrobno pokrájených křížal)
  • velké plně otevřené borové šišky


Jak na to:


  • Na pánvi, případně v kastrůlku nechte rozpustit tuk. Pak jej odložte stranou, aby trochu zchladl. Mezitím v míse dobře promíchejte zbylé přísady (kromě šišek).
  • Jakmile tuk začne tuhnout, vmíchejte ho postupně do směsi přísad.
  • A teď šišky! Směs vtírejte mezi otevřené šiškové plátky, a když jsou plné až po okraj, rozvěste je po zahradě a těšte se na strávníky.



Lahůdka pro strakapoudy

Tak tohle je osvědčená klasika! Snad žádné jiné pozorování na krmítku se nevyrovná zážitku, kdy vám na něj přiletí strakapoud. Míhání černé a bílé s červenými záblesky, to je nádhera. A není lepší cesty, jak tyhle krasavce přilákat, než pomocí dobrotami prošpikovaného špalíčku.




Potřebujete:


  • dřevěné špalíky (ze silné větve či tenčího kmínku) max. 60 cm dlouhé
  • lůj


Jak na to:


  • Do špalíku vyvrtejte přibližně osm děr o průměru kolem 2,5 cm a asi 4 cm hluboké.
  • Díry napěchujte lojem i s případnými zbytky masa a špalíky rozvěste.
  • Lůj můžete také nejprve rozpustit v rendlíku a po zchladnutí díry plnit vzniklou měkkou směsí.


Jak vyrobit samosypné krmítko

Pomocí skleněné půllitrové zavařovačky rychle zhotovíte jednoduchý násypník. Můžete použít i sklenice či plastové lahve jiných rozměrů, jen pak přizpůsobte velikost zadního panelu a základny.




Potřebujete:


  1. dřevěné prkénko o síle kolem 25 mm (základna)
  2. dřevěné hranolky vysoké min. 20 mm (boční ohrádka)
  3. zadní panel z překližky
  4. vruty
  5. popruh
  6. zavařovací sklenice o objemu 0,5 l
  7. dřevěné kolíky vysoké asi 80 mm


Jak na to:


  • Zadní panel připevněte pomocí vrutů (nejlépe nerezavějících) kolmo k základně.
  • Boční hranoly přitlučte hřebíky, aby vytvořili ohrádku. V rozích však nechte vždy malý otvor pro odtok vody.
  • Vyvrtejte do základny otvory pro kolíky, které budou držet zavařovačku, a k zadnímu panelu připevněte pomocí hřebíčků popruh, který sklenici bude jistit. Nakonec zašroubujte tři krátké vruty, na kterých bude sklenice stát.
  • Sklenici naplňte krmením, uzavřete víčkem nebo přiklopte kusem tvrdého papíru (např. pivním táckem), obrácenou ji postavte na vruty a upevněte do popruhu. Nakonec uvolněte hrdlo, potrava bude sama postupně vypadávat.





Mezeru mezi okrajem sklenice a základnou můžete přizpůsobovat pomocí vrutů a kontrolovat tak množství vysypávající se potravy. Samosypné krmítko lze zavěsit na strom či položit na zem. Můžeme je překrýt klíckou z pletiva s velkými oky, abychom dali šanci drobnějším druhům před většími a agresivnějšími a zároveň ptáky chránili před predátory.

Alena a Petr Klvaňovi

14.11.2008
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791