Zde se nacházíte: Home > Věda a výzkum
Podkategorie:

Článek: Polní ptáci stále ubývají

Do prestižního ornitologického časopisu Ibis byla nedávno přijata naše práce zkoumající příčiny úbytku početnosti polních ptáků v České republice. Článek je založený na výsledcích Jednotného programu sčítání ptáků a chceme touto cestou seznámit s jeho obsahem jak všechny spolupracovníky, bez jejichž terénního nasazení by tato studie nikdy nemohla vzniknout, tak ostatní členy ČSO.

Početnost polních ptáků do značné míry závisí na intenzitě zemědělské výroby. Česká republika ve své nedávné historii prodělala odlišný hospodářský vývoj oproti západoevropským zemím, kde se vliv zemědělství na polní ptáky nejvíce zkoumá. Především došlo k výraznému poklesu intenzity zemědělství po roce 1990 a dlouhodobému snižování rozlohy orné půdy během posledních více než dvaceti let. Díky dlouhé tradici jednotného programu disponujeme unikátním datovým materiálem pokrývajícím souvislou časovou řadu od roku 1982, který nám umožnil zjistit, jak se tyto změny prostředí projevily v početnosti polních ptáků.

Vybrali jsme 19 druhů, které jsou nejvíce vázány na polní krajinu (využívají ji k hnízdění nebo pro sběr potravy), a pro které zároveň existují kvalitní údaje o změnách početnosti z dlouhodobého monitoringu. Rozdělili jsme je na specialisty, tedy ty, kteří jsou na pole vázáni nejvíce (čejka chocholatá, skřivan polní, konopka obecná a strnad obecný) a generalisty, což jsou druhy, které žijí v otevřené krajině, ale obsazují širší spektrum prostředí (např. hrdlička divoká nebo rákosník zpěvný). Dále jsme použili 17 charakteristik zemědělské výroby (hektarové výnosy a rozlohy hlavních plodin, množství hnojiv a ochranných prostředků, počty hospodářských zvířat atd.), které jsme sdružili do jediného ukazatele intenzity zemědělství.


Vývoj početnosti polních ptáků a změny v množství hnojiv a pesticidů (transformované do bezrozměrné veličiny) v letech 1982-2003 v České republice. Přes náhlé zmírnění intenzity zemědělství po roce 1990 vidíme trvalý úbytek početnosti polních ptáků za celé období. Nicméně pokles populací byl strmější v letech 1982-1990 než v letech 1991-2003.

Když jsme vztáhli početnost polních ptáků k ukazateli zemědělské intenzity, výsledek analýzy nás velmi překvapil. Vztah byl totiž pozitivní, což znamená, že polní ptáci byli nejpočetnější v době, kdy byla zároveň nejvyšší intenzita zemědělské výroby. Tento vztah platil zejména pro specialisty, což poukazuje na jejich výrazný úbytek za celou dobu sledování. Pro objasnění tohoto paradoxu jsme náš datový soubor rozdělili na dvě období: první zahrnovalo roky 1982-1990, kdy bylo zemědělství intenzivní, a druhé roky 1991-2003, kdy intenzita výrazně poklesla. Pro každý druh jsme statistickou analýzou porovnali jeho trend početnosti mezi oběma obdobími. Nyní již byl výsledek ve shodě s naší intuicí: úbytek početnosti byl u většiny druhů strmější před rokem 1990 než po něm.

Jak tedy máme rozumět těmto na pohled protichůdným zjištěním? Vysvětlení je ve skutečnosti jednoduché. Na začátku 80. let u nás byli polní ptáci početní. Předtím se zřejmě na polích ještě hospodařilo šetrněji, takže tehdejší početnost polních ptáků mohla být pozůstatkem dřívějších prosperujících populací. Ovšem současně nastal v 80. letech prudký úbytek polních ptáků vlivem vysoké intenzity zemědělské výroby. Po roce 1990 se skokově omezilo množství vstupů do půdy - anorganických hnojiv a pesticidů, takže intenzita zemědělství poklesla. Tento vliv se projevil na snížení rychlosti úbytku většiny druhů polních ptáků. Ovšem pozor - ačkoliv pokles populací byl méně dramatický, celkově negativní trend početnosti přetrval. Populace se tedy nadále zmenšovaly a ani nápadná změna v hospodaření nedokázala zvrátit nepříznivý vývoj, pouze zmírnila rychlost ubývání. Polních ptáků je tedy nyní podstatně méně než před čtvrt stoletím, v době intenzivního socialistického zemědělství.

A proč polní ptáci ubývají i v současnosti? Přesné příčiny bohužel stále neznáme. Máme však za to, že důležitou úlohu může hrát pokles rozlohy orné půdy a zarůstání či přímo zalesňování neobdělávaných pozemků. To by mohlo vysvětlovat, proč největší úbytek postihl polní specialisty, tedy druhy nejvíce využívající především obhospodařované plochy. Naopak druhy jako jsou pěnice hnědokřídlá nebo ťuhýk obecný, vázané na křovinaté porosty, které se rozšiřují na opuštěných úhorech, svoji početnost po roce 1990 zvyšují.

Naše práce je pouze malým krokem k hlubšímu porozumění dynamice početnosti ptáků v naší krajině. V budoucnu se však chceme na zjištění příčin změn početnosti různých druhů ptáků zaměřit dalšími, podrobnějšími analýzami. Zároveň jednáme s orgány státní ochrany přírody i se zemědělskými institucemi, aby výsledky našich vědeckých studií posloužily jako podklad pro ochranná opatření, která by vedla ke zlepšení situace u druhů s nepříznivým vývojem početnosti. Všechny tyto kroky by však nebylo možné uskutečnit bez kvalitních datových podkladů, které sbírají členové ČSO. Právě jim patří největší dík za přispění k poznání i ochraně našich ptáků.

Citace článku
Reif J., Voříšek P., Šťastný K., Bejček V. & Petr J.: Agricultural intensification and farmland birds: new insights from a central European country. Ibis, doi: 10.1111/j.1474-919x.2008.00829.x.

Článek na vyžádání zašleme ve formátu pdf.

Jiří Reif (za autorský kolektiv)

17.06.2008
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791