Zde se nacházíte: Home > Věda a výzkum
Podkategorie:

Článek: Mezinárodní sčítání vodních ptáků proběhne o následujícím víkendu

Mezinárodní sčítání vodních ptáků může přinést zajímavé poznatky mimo jiné i o reakcích vodních ptáků na variabilní meteorologické podmínky různých zimních sezón.

Ve dnech 12. a 13. ledna 2008 proběhne v České republice rozsáhlé sčítání zimujících vodních ptáků. Tato akce se uskutečňuje každoročně v rámci Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které organizuje Wetlands International, a to již od roku 1966. V současnosti je sčítání organizováno ve více než 100 zemích 5 kontinentů. V České republice jej koordinuje katedra zoologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze za účasti členů České společnosti ornitologické a dalších ornitologů.

Přihlášku pro sčitatele a další podrobné informace o Mezinárodním sčítání vodních ptáků v ČR lze získat na internetových stránkách http://www.iwccz.wz.cz

Hlavním cílem Mezinárodního sčítání vodních ptáků je monitoring početnosti vodních ptáků a jejich změn. Takto získané údaje jsou následně využity pro odhad velikosti populací, identifikaci druhů a populací s výraznými změnami početnosti. Tyto údaje pak slouží k vytipování mezinárodně významných lokalit vodního ptactva a navržení opatření směřující k zlepšení jejich ochrany. V neposlední řadě je cílem tohoto programu šíření obecného povědomí o významu vodních ptáků a jimi obývaných biotopů na lokální, národní i mezinárodní úrovni.

Obr. 1. Labuť zpěvná (Cygnus cygnus) a labuť velká (Cygnus olor). Foto: Jiří Šírek


Česká republika se do sčítání zapojuje již od počátku akce, tedy od ledna 1966. Každoročně probíhalo sčítání na 35 – 199 lokalitách. Od roku 2004 jsme se zaměřili na co možná nejúplnější pokrytí území České republiky. Cílem tedy bylo sečtení vodních ptáků na co největším počtu vodních nádrží a toků po celé republice.

V dosavadní historii tohoto sčítání bylo na území České republiky zaznamenáno celkově 81 druhů vodních ptáků. V loňském roce v lednu 2007 proběhlo sčítání v rekordním rozsahu na 630 lokalitách, přičemž bylo zjištěno celkem 174596 exemplářů 54 druhů ptáků.


Nejpočetnější a nejhojnější druhy

Nejpočetnějším druhem
byla v lednu 2007 kachna divoká (Anas platyrhynchos), jež řádově přesahovala početnost ostatních druhů. Dále následovala lyska černá (Fulica atra), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), racek chechtavý (Larus ridibundus), racek bouřní (Larus canus) a husa polní (Anser fabalis).
Nejhojnější druhy, tedy zastižené na největším počtu sledovaných úseků, byly zjištěny v lednu 2007 v tomto pořadí: kachna divoká (Anas platyrhynchos), volavka popelavá (Ardea cinerea), labuť velká (Cygnus olor), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), lyska černá (Fulica atra), morčák velký (Mergus merganser) a ledňáček říční (Alcedo atthis).


Vzácné druhy

V lednu 2007 byly zjištěny následující vzácné či ohrožené druhy vodních ptáků: bukač velký (Botaurus stellaris), čáp bílý (Ciconia ciconia), labuť zpěvná (Cygnus cygnus), husa malá (Anser erythropus), berneška bělolící (Branta leucopsis), ostralka štíhlá (Anas acuta), lžičák pestrý (Anas clypeata), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), polák kaholka (Aythya marila), turpan hnědý (Mellanitta fusca), morčák prostřední (Mergus serrator), chřástal vodní (Rallus aquaticus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), koliha velká (Numenius arquata) a racek černohlavý (Larus melanocephalus).

Zjištěno bylo také několik tzv. nepůvodních druhů (tj. druhů či jedinců pravděpodobně uniklých ze zajetí): berneška velká (Branta canadensis), husice egyptská (Alopochen aegyptiacus), kachnička šedoboká (Callonetta leucophrys), kachnička karolínská (Aix sponsa), kachnička mandarinská (Aix galericulata) a pižmovka velká (Cairina moschata).


Dlouhodobé změny početnosti zimujících vodních ptáků

V současné době probíhá analýza dlouhodobých trendů početnosti zimujících vodních ptáků na území České republiky v letech 1966 – 2007.

Mezi 37 hodnocenými nejhojnějšími druhy vodních ptáků převažují přibývající druhy, kterých bylo zjištěno celkem 19 (51%). Naopak u 8 druhů (22%) byl zjištěn statisticky průkazný pokles početnosti. Tyto změny početnosti zimujících populací jednotlivých druhů ve většině případů odpovídají celoevropským trendům. Zajímavé však je, že pouze u 5 druhů vodních ptáků byl zjištěn vztah mezi počtem zimujících jedinců na území České republiky a průměrnou teplotou v lednu. Počty zimujících kachen divokých (Anas platyrhynchos), hus polních (Anser fabalis), racků bouřních (Larus canus) a racků chechtavých (Larus ridibundus) narůstají v mírnějších zimách, kdy u nás zimují ptáci, kteří obvykle tráví zimu v klimaticky mírnějších částech Evropy.

Naopak počty severské kachny, morčáka velkého (Mergus merganser), u nás narůstají v chladnějších zimách, kdy se k nám přesunují ptáci pravděpodobně obvykle zimující na pobřeží Baltského moře.

Obr. 2. Počty zimujících morčáků velkých (Mergus merganser) a vývoj klimatických podmínek v České republice v letech 1966 – 2006.


Sledování změn početnosti a distribuce zimujících vodních ptáků v závislosti na měnících se klimatických podmínkách je v posledních letech věnována velká pozornost v celé řadě evropských zemí. Od roku 2007 je Mezinárodní sčítání vodních ptáků v České republice podporováno v rámci řešení projektu VaV MŽP ČR SP/2d3/109/07: „Dlouhodobé změny početnosti a distribuce vodních ptáků v České republice ve vztahu ke změnám klimatu a životního prostředí“.


Zuzana Musilová & Petr Musil

koordinátoři Mezinárodního sčítání vodních ptáků v ČR

Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UK, Viničná 7, Praha 2, 128 44
tel. 602 664 084; 606 357741
e-mail: iwccz@post.cz

09.01.2008
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791