Zde se nacházíte: Home > Pomoc ptákům > Ptačí budky

Článek: Materiál a výroba budek – Kmenové budky

Budky vyrobené z části kmenů stromů, tzv. kmenové nebo také klátové budky, svým tvarem a charakterem asi nejvíce imitují přirozené hnízdní dutiny. Jejich výroba je však většinou pracnější než u budek vyrobených z prken.


Kmenové budky

Předností kmenových budek je jejich přirozený vzhled a menší nápadnost, zejména v lesních porostech, a z toho i vyplývající alespoň částečná ochrana před nežádoucím zájmem ať už ze strany člověka nebo predátorů. Nevýhodou je značná pracnost při jejich výrobě, a pokud budky soustružíme nebo dlabeme, tak i potřeba speciálního nářadí. Další nevýhodou je, že se z nich zpravidla v krátkém čase oloupe kůra. Tuto nepříjemnost lze trochu oddálit použitím kmenů skácených v letním období, na kterých kůra vydrží o něco déle. Kmenové budky jsou také poměrně často poškozovány datly, většinou se totiž u nich nedělá oplechování ani jiná ochrana proti predátorům. Výhodou i nevýhodou je jejich poměrně velká hmotnost. Ta na jedné straně ztěžuje manipulaci s budkami v terénu, zároveň však přispívá k jejich větší stabilitě, zejména při volném zavěšení např. pomocí drátu nebo háčku.

Přirozený vzhled kmenové budníky může přilákat ke hnízdění některé druhy, které nemají příliš velkou důvěru k umělým hnízdním dutinám, např. holub doupňák, sýkora lužní či sýkora babka. Podle některých autorů ji však preferují všichni ptáci, zejména má-li tvar přirozené datlí dutiny.

Výroba kmenové budky

Z vyhnilých kmenů: Nejjednodušším způsobem, jak vyrobit kmenovou budku, je použití vyhnilého kmenu nebo silné větve. Dutina se pouze očistí, upraví do potřebných rozměrů a tvaru, opatří se vletovým otvorem, dnem a odklápěcí střechou a může se umístit na stanoviště v přírodě. Ale pozor její krátkou životností – kmen totiž dále vyhnívá. Vyhnívání můžeme částečně zabránit důkladným očištěním vnitřku budky od zbytků hniloby.

Soustružením: První, kdo začal vyrábět kmenové budky soustružením, byl německý ornitolog a průkopník moderní ochrany ptactva Hans von Berlepsch. Tzv. Berlepschova budka je odvozena od tvaru přirozené datlí dutiny, byla vyráběna ve třech různých velikostech a přirozené nerovnosti uvnitř dutiny nahrazovaly tři souběžné zářezy asi v polovině výšky dutiny. Ve dně budky byl vyvrtán otvor o průměru 5 mm pro odtok náhodně vniklé vody. Pokud se dnes budky soustruží, mají tvar spíše válcovitý, což je jednoznačně méně pracné a rozdíl v kvalitě není snad až tak znatelný.


Berlepschova budka (A) a pro srovnání průřez přirozenou datlí dutinou (B)

Dlabáním: Špalek podélně rozřízneme nebo ještě lépe rozštípneme (obě poloviny k sobě těsněji přilehnou). Do obou polovin se poté snadno vydlabe potřebná hnízdní dutina. Rozpůlený špalek se na závěr sbije prkénky, z nichž větší tvoří stříšku a menší dno. Na závěr vyvrtáme vletový otvor a přibijeme nebo přišroubuje závěsnou lať. V minulosti se u nás vyráběly zajímavé a celkem praktické ležaté dlabané budky s delším vletovým otvorem. Výhodou těchto budek je jejich snadné zavěšování na mladých stromech nebo i keřích, mezi jejichž silnější větve se budka jenom zaklesne. Nevýhodou je většinou málo prostorná hnízdní dutina.

Štípáním: Jednoduchý postup výroby kmenové budky, vlastně pouze pomocí sekery. Nejdříve se rozštípne špalek na čtvrtiny, poté se z každé čtvrtiny oddělí střed a ponechá se pouze 4–5 cm dřeva s kůrou, na jednu čtvrtinu se připevní zavěšovací lať z tvrdého dřeva a čtvrtiny se opět spojí. Zbývá pouze dodělat dno a střechu a vyvrtat vletový otvor.

Petr Zasadil

Literatura:
ZASADIL P. [ed.], 2001: Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků. Metodická příručka č. 20. ČSOP Praha.
22.03.2007
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791